Zajímavosti
Punisher a jeho zrod
Jaký by tak asi mohl být příběh v čtyřdílné mini-sérii s příznačným názvem Punisher: Born? Pokud si myslíte, že jde o Punisherovy začátky, tak máte pravdu. Pokud si ale myslíte, že se jedná o události těsně po smrti jeho rodiny, tak jste hluboce na omylu. Ocitáme se totiž v roce 1971 na vojenské základně Valley Forge. Jedná se o vojenskou základnu, která leží sedm mil od hranic s Kambodží. Ano, přesně tak. Zuří válka USA vs. Vietnam. Prostřednictvím Steva Goodwina se setkáváme s velitelem jeho čety. Kapitánem Frankem Castlem. V prvním sešitu můžeme být svědky toho, jak Castle vede svou četu do boje a jak se následně vypořádá s rozdílnými názory svých nadřízených na vedení války. Ve druhém sešitu jako správný voják dokáže chránit svou četu a taky jim ukázat kdo je velitel. Prostřednictvím třetího sešitu můžeme vidět převážně Frankův vnitřní boj. A v samotném závěru se nám dostane všeho, co čem naše srdce touží. Jak moře krve, v kterém se koupe sám Frank, tak odpovědí na otázky, které se nám v průběhu děje samy pokládají.
Garth Ennis je jako Frank Miller. Dejte mu upadající comicsovou sérii a on ji nakopne do až do nebeských výšin. To samé se stalo i nedávno (nějakých těch 7 roků už tomu bude) s Punisherem. Aby jste nad Ennisem neohrnovali hned z počátku nos, tak by se slušelo říct, že má za sebou příběhy Judge Dredda (pro 2000 AD), Hellblazera (DC Comics/Vertigo), Darkness (Image/TopCow), Preachera, Hitmana, Dicks, War Stories, Adventures of the Rifle Brigade, The Pro, atd. Ať si kdo chce co chce říká, tak Garth Ennis spolu se Stevem Dillonem pomohli Punisherovi tam kde teď je. Ano, na výsluní ochabujícího slunce. Garth dříve popisoval Frankův boj v kostýmu proti všemu zlu (u nás vyšly sborníky Punisher #1-3) a teď se vrhnul na jeho opravdové začátky. O boji ve Vietnamu z různých knih, filmů, dokumentů či comicsů víme, že byl opravdu brutální. A co teprve, když se tam objeví Frank Castle. Ennis prostřednictvím 4 sešitů vypráví příběh zasazený do 4 dnů, které navždy asi svět nezmění, ale Frankův život ano.
Už samo vydavetelství o tomto comicsu mnohé napovídá. MAX, což je součást vydavetelství Marvel (u DC je to Vertigo), vydávající comicsy pro „dospělé“, nevydá asi nějaký miloučký příběh. Přesně tak. Pokud dojde na brutalitu, tak věřme, že bude vybarvena se vším všady. Ovšem nejedná se o ryze brutální a povrchní dílo, jak by jsme mohli od Ennise očekávat, ale objevuje se i spousta filozofických témat a hlubokých rozhovorů.
V příběhu nás provází několik typů lidí. Zbabělci, kteří strkají hlavu do písku. Zbabělci, kteří taky strkají hlavu do písku, ale k tomu se snaží z války těžit. To je ta nejhorší sorta s kterou musí Frank jednat. Takovým středním typem jsou lidi, kteří se války bojí, čekají až přijde jejich doba odjezdu. Ale přesto bojují. Tím posledním typem je Frank Castle osobně. Miluje válku.
Frank Castle. Nejdříve by se slušelo napsat něco obecně z historie/budoucnosti této postavy. Kde a kdy se poprvé objevil a kdo jsou jeho autoři, jsou myslím nepodstatné informace (nebo ne?:) ). Podstatné je to, že Frank Castle byl válečný veterán, který prožil snad všechen možný i nemožný výcvik. Jeho spokojenost byla narušena jednoho slunného letního dne, kdy měl s rodinou piknik v Central Parku. Tím narušením byla přestřelka mezi dvěma gangy, během níž zahynuli Maria Elizabeth Castle, Lisa Castle a Frank David Castle. Přesně tak. Frankova manželka, dcera a syn. Frank v té chvíli obléká tričko s lebkou a vyhlašuje boj jak organizovanému, tak neorganizovanému zločinu.
Nenechte se ale mýlit. Jak už samotný Ennis kdysi napsal, tak Frank není žádný kladný super-hrdina, prostě se mu zabíjení líbí. Toto tvrzení jsem bral v souvislosti s tím, že Frank už dávno sejmul ty, co mu zabili rodinu, jejich známé, známé jejich známých, známé známých jejich známých atd. Garth v Punisher: Born toto tvrzení posunul ještě dál. Nebo jinak. Nabídl zásadní otázku, zde Frank zabíjí protože se mu to líbí a nebo protože je to nezbytné. Po každém jistém okamžiku se nám to jeví jinak. Mohl bych tu tyto okamžiky rozebrat, ale připravil bych vás (pokud se tento příběh chystáte číst) o spoustu překvapení a hlavně zábavy.
Občas se taky objevuje něco, co se dá považovat, za Frankův vnitřní hlas. O co se jedná opravdu čtenáři zjistí až na samotný závěr a troufám si říct, že už jen kvůli následným důsledkům se oplatí tento comics přečíst.
Druhou postavou, která by se dala s lehkou nadsázkou označit i jako výrazná, je už jednou mnou zmiňovaný Steve Goodwin. Ennis nevypráví příběh o Frankovi přímo, ale prostřednictvím Steva. Vždycky se nejprve objeví Steve a od něj se pak děj dostává k samotnému Frankovi. Ke Stevovi se hodí snad jen říct, že patří do té střední kategorie. Všechny ostatní charaktery jsou postradatelné a můžete počítat s tím, že dříve, nebo později zemřou.
Grafické ztvárnění mne hodně překvapilo. Dokážu ocenit mainstreamového Steva Dilliona i noarového CP Smitha (proč zmiňuji právě jeho? – přečtěte si Punisher: X-Mas Special a pochopíte), ale přesto mi mainstreamová kresba Daricka Robertsona vyrazila dech. Pokud mne omluvíte, tak bych jeho kresbu srovnával s Dillonovým pojetím. Nejpodstatnější rozdíl mezi nimi je, že Dillion se zaměřuje více na postavy samotné a okolí je pro něj nepodstatné. Pokud Dillion kreslí Punishera a jeho boj ve městě, nijak nám to nevadí. Robertson věnuje jak detailům postav, tak detailům okolí stejnou, maximální pozornost. Můžeme to pozorovat na každičké stránce.
Možná by jste čekali heroicky nadsazené kresby postav. Omyl. Frank má postavu jako každý jiný poctivě trénující voják. Stejně z ní moc neuvidíme (pánům to nevadí a dívky jistě Robertsona omluví) díky množství výstroje, které má Frank na sobě. Díky detailní kresbě máme pocit, že nás Frank (a i ostatní vojáci) škrábou svými neoholenými tvářemi, cítíme jejich pot, který jim stéká po tvářích a každičký šrám by jsme jim nejradši ošetřili. Dalším podstatným plusem jsou dvojstránkové kresby, kterým se Dillion vyhýbá. Může narazit bohužel jen na dvě, ale i tak se nám vryjí do paměti. Kdyby jste si toho doposud nevšimli, tak i díky těmto dvoustránkovým kresbám oceníte vynikající coloring Paula Montse.
Co říci na závěr? Punisher: Born není četba pro malé děti. Každý si najde něco, pro co bude Ennisův příběh milovat. Čekáte hluboké filozofování o válce a hledání sebe sama? Budete potěšeni stejně jako ti, kteří čekají hrubou akční řežbu plnou klasických béčkových hlášek a vtípků. K tomu všemu (a mnohému dalšímu) vás bude provázet nádherná kresba. Pokud jste ještě nezatoužili, si tento comics přečíst, tak vás hluboce lituji, protože „jestli si myslíte, že odplata je svině, tak to ještě neznáte Franka Castla“.
Vlastimil "Blair" Šprta
HODNOCENÍ: 90%
kliknutím na náhled zobrazíte obrázek v plné velikosti
19.4.2007 vložil různé Komentáře: 7
