Zajímavosti
The new 52 III
Do tretice všetko dobré...
Batman #1
Scénář/Kresba: Scott Snyder / Greg Capullo
Nemyslím si, že by první číslo nového Batmana byl dokonalý komiks. Zato si ale myslím, že to je dokonalé první číslo série - bezchybně navazující na série předchozí, ale zároveň přístupné pro nové čtenáře. Nabité informacemi, ale pořád je to navýsost zábavné a zajímavé a zároveň ale zbylo i místo na perfektní akční scény. Všech pětadvacet stránek je využito na maximum, když to porovnáte s první číslem takové JL, které mělo stránek přes třicet a téměř nic se tam nestalo, je to úplně o něčem jiném.
Scénárista Scott Snyder VÍ, jak psát Batmana. Všude slýcháte Morrison sem, Morrison tam, ale zapomíná se na to, že ve stejnou dobu, co běželo Batman Inc., vycházela i série kvalitativně minimálně srovnatelná. Mluvím o Snyderově krátkém runu na Detective Comics, který se řadí k tomu nejlepšímu, co bylo napsáno s Dickem Graysonem v roli Batmana. DC si toho naštěstí všimlo, promptně prohodilo scénáristy Batmana a 'Tec a Snyder teď píše hlavní řadu, kterou si dozajista zaslouží. Práce s postavami je naprosto bezchybná (i ten Brucův vnitřní monolog), příběh nápaditý a akční scény propracované, na čemž určitě nese svůj díl práce kreslíř Greg Capullo. Pro mnohé by jeho trochu cartoonovější kresba mohla být kamenem úrazu celého čísla, ale ke komiksu se skvěle hodí. K tomu ještě všechno skončilo skvělým cliffhangerem... kde je druhé číslo? Chci ho hned teď.
Birds of Prey #1
Scénář/Kresba: Duane Swierczynski / Jesus Saiz
První číslo nových Birds of Prey v podstatě docela přesně navazuje na předchozí sérii, ale zároveň je dobrým představením týmu pro nové čtenáře - Black Canary je hledaná za vraždu, snaží se očistit své jméno a dává dohromady nový tým, do kterého patří Katana, nová postava Sterling a známá zloduška Poison Ivy. Nemůžu říct, že by na tomhle komiksu bylo vyloženě něco špatného - je to vydařený, svižný, pěkně nakreslený akční flák plný sexy žen, ale není na něm na druhou stranu ani nic zvláštního. Je to zkrátka lehký nadprůměr, který vyzdvihuje hlavně vydařený cliffhanger.
Blue Beetle #1
Scénář/Kresba: Tony Bedard / Ig Guara
Upřímně řečeno, vůbec nechápu důvod, proč byl zcela restartován Blue Beetle, který debutoval teprve před nějakými pěti lety. A co je zvláštnější, že sice byl restartován, ale v tom smyslu, že byly z kontinuity vymazány všechny jeho příběhy, ale všechno ostatní zůstalo netknuté. Mexický teenager Jaime Reyes má stále stejný origin, stále stejné schopnosti, stále stejnou osobnost, v sérii se objevují tytéž postavy, které jste mohli viděl už v BB z roku 2006... nezměnilo se vůbec nic, akorát kreativní tým.
Ale tak proč ne. Pro nové čtenáře to asi bude lepší a snad se scénárista Tony Bedard časem pustí i do psaní vlastních příběhů. Jeho první číslo bylo docela čtivé, zábavné, pěkně nakreslené... ale zkrátka jsme tohle všechno už jednou viděli. Rozhodně to však má potenciál a pokud pro vás je Blue Beetle velkou neznámou, nebudete s tímto přístupem mít problém.
Captain Atom #1
Scénář/Kresba: J.T. Krul / Freddie Williams II
V prvním dílu příběhu jménem Evolution of the Species získal Captain Atom získal novou božskou schopnost, přetváření hmoty na subatomické úrovni, ale pozor, s neobvyklým zvratem: používání jeho schopností ho postupně připravuje o rozum a zabijí. Jak originální. Zív. Tenhle motiv jsme už viděli snad tisíckrát. Vzpomeňte si třeba na Strážce, kde se Dr. Manhattan (mimochodem, vznikl jako náhražka Captain Atoma) také zabýval otázkou hranice mezi božstvím a lidstvím. Je tu však jeden malý problém, J.T. Krul není Alan Moore. Nedá nám absolutně žádný důvod, proč bychom se o Captainův osud měli zajímat, jelikož nám neukáže nic z jeho osobnosti, nepředloží nám žádnou zajímavou zápletku a vše skončí dalším klišé. Celé číslo je velmi zbrkle vyprávěné a zmatené, nepomáhá mu ani kresba, která sice je zajímavá, ale až moc chaotická a neostrá.
Catwoman #1
Scénář/Kresba: Judd Winick / Guillem March
Líbí se mi, když už po shlédnutí prvního panelu komiksu víte, na čem jste, hlavně, když tím panelem je detailní záběr na kozy polonahé Catwoman, to není vůbec o čem přemýšlet. I zbytek komiksu se nese v podobném duchu - kreslíř si vždycky najde nějaký způsob, jak nám ukázat Selininy přednosti či její zadní partie... takže pokud jste zarytá feministka nebo vás tento obsah pohoršuje, tomuto sešitu se zdaleka vyhněte a nezasírejte komiksová diskusní fóra kecy o sexismu jako stovky dalších lidí, děkuji vám předem. Pro ostatní je tu komiks, který si na nic nehraje a snaží se pobavit všemi dostupnými způsoby. Pohodový, nenáročný, odlehčený, sexy komiks s pěknou kresbou. Proč ne? Trochu bych se bál, že v budoucnosti se zvrhne do stereotypu, ale první číslo bylo fajn.
DC Universe Presents #1
Scénář/Kresba: Paul Jenkins / Bernard Chang
Nejdřív je třeba říct, že DC Universe Presents není Deadmanovou ongoing sérií, jak by se mohlo zdát z obálky. Je to série určená proto, aby se v ní postupně představilo více postav, scénáristů a kreslířů. Prvním vybraným šťastlivcem byl právě Deadman a po několika číslech předá štafetu někomu jinému, takže tuhle sérii se vám vyplatí sledovat, i když Deadman není vaším šálkem kávy. Kdo ví, třeba zrovna další příběh bude o vašem oblíbeném céčkovém hrdinovi.
A musím říct, že pokud budou i ostatní příběhy mít podobnou kvalitu, tak se je určitě na co těšit. První číslo Deadmanova příběhu je víceméně jen převyprávění jeho originu pro nové čtenáře, ale zato velmi čtivé převyprávění. Paul Jenkins dal Deadmanovi nové poslání - zatímco před rebootem se stal duchem jen proto, aby mohl pomstít svou smrt, zde je jeho úkolem převtělovat se do jiných lidí a pomáhat jim žít jejich životy. Když se mu bude dařit, dočká se vytouženého posmrtného života, když ne, upadne do zapomnění. Jenkins tento koncept využívá naplno a první číslo DCUP plní zajímavými scénami a nápady, například nečekaným cliffhangerem.
Green Lantern Corps #1
Scénář/Kresba: Peter J. Tomasi / Fernando Pasarin
Třetí publikovaný titul z řady Green Lantern také pokračuje v příběhu bez jakýchkoliv změn tam, kde před rebootem skončil. Soustředí se především na Lanterny Guye Gardnera a Johna Stewarta a ukazuje nám, jak to mají superhrdinové s veřejně známou identitou těžké. Tomasi má hlavně Guye v malíčku a pod jeho perem je to konzistentně nejzajímavější z Lanternů, ale i kromě něj je v tomhle čísle leccos zajímavého. Jinak k tomu vlastně nejde (bez spoilerů) moc co zajímavého říct - je to kvalitní komiks s kvalitní kresbou, který ale není úplně vhodný pro nové čtenáře a pokud máte Green Lanterna načteného, tak už jste si tohle číslo stejně přečetli i beze mě.
Legion of Super-Heroes #1
Scénář/Kresba: Paul Levitz / Francis Portela
Ne, tahle Legion asi vážně není pro mě. Opakuje se to, co jsem říkal o Legion Lost: neznámé postavy (ne, rámečky nejsou dobrý způsob, jak představit dvacet postav) mluvící o neznámých událostech bojující s neznámými nepřáteli, to celé ukončeno cliffhangerem, u kterého bych si asi měl říct "OH SHIT", ale já nad tím jen mávl rukou a zívl jsem. Jako by scénáristy píšící Legion naprosto minuly zprávy o tom, že probíhá nějaký reboot a měli by se pokusit udělat první čísla nových sérií co nejpřístupnější novým čtenářům. Proč se restartují takové série jako Green Arrow nebo Blue Beetle a zrovna Legion, která má jednu z nejsložitějších kontinuit v DC vůbec, zůstane taková, jako před rebootem? To je k nepochopení.
Opět, scénář není vůbec špatný, stejně jako kresba, ale k čemu mi to je, když nevím, co se tam řeší? Pokud jste fanoušky Legion (nehlaste se všichni), tak se vám to asi bude líbit, ale jinak ruce pryč a počkejte si na nějaký další restart.
Nightwing #1
Scénář/Kresba: Kyle Higgins / Eddy Barrows
Tak Dick Grayson už není Batmanem. Škoda, ale bylo jasné, že to nemohlo vydržet věčně a aspoň má za sebou pěkných pár kvalitních komiksů. Aspoň, že první číslo nového Nightwinga potvrdilo, že jeho krátké působení v roli Batmana nebylo vymazáno z historie. Vlastně celé tohle první číslo tak trochu působí jako pokračování Snyderových Detective Comics a to je rozhodně dobře. Higgins se soustředí se na zdůraznění rozdílů mezi Dickem a Brucem a ukazuje, že jeho charakter chápe. Není to nic třeskutě originálního, některé scény sice byly trochu zvláštní (Dicka honí vrah, zaleze do uličky, v ní se převlékne do kostýmu Nightwinga a vrah ho nepozná... ach jo) a Dickův nový nepřítel je tak trochu trapný, ale i díky krásné kresbě je toto první číslo vysloveně příjemný komiks.
Za povšimnutí stojí to, že cliffhanger toho čísla byl stejný jako ten v prvním čísle Batmana. Že by se chystal crossover?
Red Hood and the Outlaws #1
Scénář/Kresba: Scott Lobdell / Kenneth Rocafort
Kozy, hlášky a bouchačky - všechno, co si od kvalitního komiksu lze přát. Ne, vážně. Red Hood a jeho Psanci se, podobně jako Catwoman, neberou moc vážně a dávají si za úkol zkrátka jen předložit čtenářům sexy zábavu. Hlavně díky neotřelé a energické kresbě Kennetha Rocaforta to víceméně funguje, ale ani scénář není vůbec marný. S těmihle postavami se koneckonců týmovka píše víceméně sama - bývalý Robin, svého času mrtvý, bývalý sidekick Green Arrowa (jak tohle dává smysl po rebootu, se mě neptejte), svého času smažka a mimozemská princezna, svého času otrokyně. Jejich vzájemná interakce, hlavně rozhovory mezi Arsenalem a Red Hoodem, je vrcholem čísla, protože zbytek nestojí moc za zmínku. Ústřední příběh je nám totiž jen letmo naznačen a tak nám zbývá jen pár pěkných akčních scén, ale v příštích dílech se to stoprocentně rozjede naplno a bude se na co těšit.
Velkou kontroverzi na internetu vzbudila charakterizace Starfire, která se po rebootu úplně změnila... já s tím nemám sebemenší problém, protože zaprvé je to prostě reboot a s jistými změnami se musí počítat a zadruhé podle scénáristy není všechno tak, jak se zdá a všechno bude vysvětleno. To už ale rozzuřené davy lynčující lidi zodpovědné za tohle číslo nezastaví.
Supergirl #1
Scénář/Kresba: Michael Green, Mike Johnson / Mahmud Asrar
Supergirl je další z těch postav, které se dočkaly kompletního rebootu. Pryč je Loebova Supergirl (sláva) a místo ní tu máme novou Karu Zor-El, která vůbec nesdílí přístup svého bratrance k lidstvu a nechápe, proč se o tu špínu tak zajímá. Toho se ovšem v tomto dílu nedočkáte - je vyloženě seznamovací a je to v podstatě jediná scéna, jak Supergirl po přistání na Zemi bojuje s armádou. Avšak je to skvěle napsaná scéna (a krásně a čistě nakreslená), po které cítím k této Supergirl více sympatií než k té předešlé, i když to není žádný velký úspěch. Každopádně z téhle série cítím velký potenciál do budoucna, hlavně, jestli kreslířem zůstane i nadále Mahmud Asrar, který k tomuhle titulu sedne jako ulitý.
Wonder Woman #1
Scénář/Kresba: Brian Azzarello / Cliff Chiang
Ho hou. Stará Wonder Woman mi byla naprosto ukradená, proto jsem za každý pokus udělat s ní něco nového vděčný. Odyssey od J. M. Straczynského bohužel úplně nenaplnila moje očekávání - začala slibně, ale ke konci bylo jasně vidět, že tvůrci jen potřebují zaplnit místo do rebootu. Proto jsem se těšil na reboot, který z Wonder Woman sliboval udělat skoro až hororový komiks. Nemůžu říct, že by mi první číslo WW přišlo nějak výrazně hororové, ale za to mi přišlo velmi dobře napsané.
Azzarello hodně využívá klasické řecké mýty a báje, ale přenáší je do našeho moderního světa. Výsledek je skvělý. Na rozdíl od mnohých jiných prvních čísel se nesnaží zatížit nové čtenáře kontinuitou, ale snaží se je získat zajímavým, na ničem nezávislým, dobře napsaným příběhem a stylovou kresbou. Je vidět, že tam nějaká historie a kontinuita je, ale k vychutnání si toho čísla ji nepotřebujete znát - to je ten správný přístup.
Karel „Ronik“ Šír
6.10.2011 vložil různé Komentáře: 0
