Zajímavosti
Countdown
Další monumentální série z nakladatelství DC... aneb důkaz toho, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš.
Předminulý rok přišlo nakladatelství DC s řadou 52. Každý týden vyšel jeden sešit obsahující děj sedmi dnů a dohromady to dalo rozmáchlý, epický příběh, který se stal hitem, i když se soustředil spíš na vedlejší a druholigové figury. Takže si to DC zopakovalo. A pohořelo.
Především, první sérii psali lidé jako Mark Waid, Geoff Johns, Greg Rucka a Grant Morrison – čili v podstatě to nejlepší, co mělo nakladatelství k dispozici. Na Countdown už zbyl jen Paul Dini, který sice není špatný, ale kvality výše zmíněných rozhodně nedosahuje.
Countdown se už neodehrává v „reálném“ čase a dokonce ani v jednom vesmíru. Hrdinové skáčou skrz celé multiversum (čili skrz alternativní vesmíry s alternativními superhrdiny), takže chvilkami méně zkušený čtenář netuší, jestli je právě vyhlazována základní realita nebo nějaká jiná. Zatímco 52ka hodně stavěla na osobních problémech hrdinů, Countdown to dohání monumentálností, ve které míchá umírající bohy, válečnou planetu Apokolips, Darkseida, válku Amazonek, Jimmyho Olsena se superschopnostmi a Supermana-Prime, který hledá dokonalou zemi a o ostatní ničí.
Je na tom taky vidět, že série je určena hlavně mazákům, kteří se ve světě DC vyznají a kteří jsou ochotní si zbytek nastudovat - včetně alternativních Elseworldů. A nejhorší je, že série je vám celkem na nic, pokud si k ní nekoupíte spoustu minisérií, které vysvětlují, co se kde stalo a jak dopadli hrdinové, kteří najednou zmizeli z děje. A těch minisérií bylo opravdu dost – Arena, Death of New Gods, Lord Havok, Search for Roy Palmer, Amazons War, Countdown of Mystery, Black Adam a další. Do toho ještě umírá Flash, což se dozvíte jen jako fakt (k úmrtí dojde v jeho vlastní řadě).
Potěšit to ale může fandy různých alternativních vesmírů, s komunistickým Supermanem či upírským Batmanem – v Countdownu se propojují s naším světem a dojde i na přesdržkovku mezi několika Supermany či Batmany.
Jinak je to ale dost nepřehledné a ne moc zábavné. Chybí tu nějaké nečekané zvraty a hlavně osobní emoce. Zatímco v 52 tuhle roli plnila zoufalá snaha Ralpha Dibnyho oživit svou manželku, či zmítání Black Adama mezi dobrem a zlem, tak tady nic takového skoro není. Jak se skoro všechno odehrává ve vesmíru nebo na desítkách různých alternativních světů, tak není s kým se sblížit, nebo o koho se bát. Jedinými sympatičtějšími postavami jsou ex-padouši Trickster a Piper, kteří se přichomýtli k vraždě Flashe a teď prchají před naštvanými superhrdiny. Tohle funguje, je to klasický útěk v řetězech... a i když to nemá s hlavní linii zase tak moc společného, je to asi nejzábavnější část celé série. Stejně tak se člověk upíná na sympaticky trhlou Harley Quinnovou, která se přidala k Amazonkám, či Jasona Todda, který momentálně sice kope za klaďáky, ale přesto aspoň dává najevo, že na ostatní kašle.
Ale abychom jenom neprskali, v padesáti jedna sešitech najdete i nějaké ty silnější momenty. Vzhledem k tomu, že je to multiversum, tak není problém nechat jednu nebo dvě zeměkoule vyhladit. Takže kupříkladu dva sešity popisují zemi, kam hrdinové zavlekli nákazu a postupně všichni (kromě hrdinů, kteří za to všechno můžou) umřou. A někdy taky tvůrci docela drsně odmáznou postavu, která sice nepatří do superhrdinského toptenu, ale se kterou jste se už během série stačili sčuchnout.
Takže, není to úplné dno, ale do výšin 52ky se nová maxisérie nevyšplhala. Je to jen slušný průměr, ze kterého jsou nakonec nejzajímavější vždycky poslední dvě stránky, kde je krátký komiksový profil nějakého hrdiny nebo padoucha... plus historie multiversa.
Zajímavější jsou občas nějaké ty řady kolem. Za zmínku stojí celkem krvavý a akční Black Adam (kresba Doug Mahnke - Lobo vs Maska), špionážka Suicide Squad... a hlavně minisérie Salvation Run, který se odehrává na opuštěné planetě, kam byli odesláni všichni padouši. Jsou tam roztomilé scény – třeba Luthorův proslov, že se celá padoušská společnost bude řídit zásadami „pravda, spravedlnost a americký životní styl“. Pravda je ta, že s námi vyjebali, říká Luthor, takže spravedlivé bude, když se vrátíme a všechny pozabíjíme... a americký styl spočívá v tom, že si když se nám něco líbí, tak si to vezmeme, a pokud to ještě neexistuje, tak si to vyrobíme.
Vůbec celý příběh je vystavěný na tom, že je většina postav buď zcela amorální nebo psychopatická, případně obojí - a občasné záchvaty milosrdenství (jako když dvě dívky trvají na tom, že nemůžou zraněného kolegu nechat na pospas osudu, že ho musí nést sebou) mívají obvykle docela nečekané zvraty (to když ty dívky hodí zraněného kolegu dravcům, aby je zdrželi – a pochvalují si, jak měli pravdu, že ho tam nemají nechávat).
Ovšem Countdownem maxicrossovery neskončili. Teď vychází Final Crisis, kterou opět zašťiťuje Grant Morrison a kreslí JG Jones (Mrtvý nebo živý). Morrison o tom tvrdí, že to bude „Pán prstenů DCčkovského vesmíru“. Ta série nemá být zase tak moc dlouhá, zato v ní má dojít k totálnímu vítězství zla nad dobrem. Tak uvidíme.
kliknutím na náhled zobrazíte obrázek v plné velikosti
12.7.2008 vložil Jiří Pavlovský
Komentáře: 0
