Zajímavosti
Runaways
Snažte se neumřít!
Marvelu teď hlavní týmovky docela šlapou. Nejslabší věci píše paradoxně Bendis, který už nedělá jen na scénářích, ale stal se pravou rukou šéfredaktora a výrazně ovlivňuje události v marvelovském vesmíru. Což se dá očekávat od člověka, který píše obě řady s Avengery (New i Mighty). Pak je tu samozřejmě Joss Whedon a jeho Astonishing X-Men. Mutantům se právě rozjíždí pět minut slávy v crossoveru Endangered Species. Ten prochází všemi řadami a vrací se k jiné události, která připravila o schopnosti asi 90% mutantské populace, včetně Magneta nebo Icemana. A v neposlední řadě jsou tu ještě dvě série řídící se heslem „Mládí vpřed“. Young Avengers vyhlížejí druhou sezónu, a Runaways nedávno přesídlili z bláta do louže. Bláto je v tomhle případě ze švýcarské čokolady, a louži vyextrahovaly voňavkové závody Versace.
Runaways jsou takovou příjemně vymalovanou kavárnou uprostřed rozbombardovaného Iráku. U Marvelu probíhá občanská válka, Hulk drtí superhrdinské parťáky, mutanti čelí vyhubení, ale jedinou starostí tohohle nezletilého týmu je jídlo a spánek. Žádné nesmysly pocházející z hlav dospělých je nezajímají. Dospělým se totiž nedá věřit. A teď nemluvíme jen o návštěvě doktora, kdy vám maminka říká, že s tou deseticentimetrovou jehlou v zádech vám vlastně bude docela fajn. Dospělí jsou daleko horší a ti vůbec nejhorší jsou právě rodiče šesti ústředních hrdinů. Připravují konec světa. Za tímhle účelem založili zločineckou organizaci Pride, která se každoročně schází po sklepech rodinných sídel, zatímco potomci padouchů mají pomocí Scrabblu odvrátit svou smrt unuděním. Všechny děti se totiž zrovna nemusí, a ještě k tomu mají na krku otravnou Molly, která je ve věku, kdy potřebuje rozebírat své první ženské dny. Všechny jejich problémy se znásobí, když se stanou svědky obětování. Vidět rodiče, jak vraždí nevinnou dívku, to by se asi stávat nemělo. Rozhodně ne v pubertě. Ještě před útěkem se děti seznámí se svým původem a vypůjčí si hračky, které měly dostat v osmnácti.
Hlavou týmu se stává nejstarší Alex Wilder, syn manipulátorů a extra dobrých zlodějů. Druhým klukem ve skupině je Chase Stein. Jeho rodiče jsou geniální vynálezci, ale on sám je celkem pako. A pak už tu jsou jen samé holky - dcera čarodějů Nico Minoru má magické schopnosti díky holi, která vyjíždí z jejího těla (každé kouzlo může použít jen jednou). Karolina Deanová podivně září a nevypadá to, že by se narodila na Zemi. Gertruda Yorksová zdědila něco jako dinosaura od svých rodičů, kteří rádi cestují časem. Mimoto její zjev docela sedí ke jménu. A Molly Hayesová je mutant se supersílou, bohužel se taky superrychle unaví a usíná. Uprchlíci se rozhodnou vyřídit si to s rodiči zato, že jim celý život lhali, a zařeknou se, že nikdy nebudou věřit dospělým. Ani kdyby to byl Kapitán Amerika. Jenže mezi sebou mají zrádce…
O Runaways toho spoustu vypovídá obálka s kamionem a káčátky. Je hravá, má nápad, soustředí se na postavu a klade obrovský důraz na kontrast. Co z ní nejde poznat, je Vaughanova obvyklá práce s klišé všeho druhu. Postavy nemají žádné superhrdinské přezdívky ani kostýmy, tým nemá žádné jméno. Jejich tajným sídlem je každé místo, co se namane (později přesídlí pod muzeum historie), a jako dopravní prostředek jim neslouží nablýskaná stíhačka, ale docela legrační skákající žába. V některých epizodách naopak Vaughan těží z nadužívání klišé, takže zvrat vyhlížející jako náběh ke klasickému cliffhangeru přebije na další straně něco překvapivějšího a chytřejšího.
Vaughan je často přirovnáván k Whedonovi, zejména díky dialogům a práci s postavami. Každý z členů má výraznou osobnost, styl řeči, a především svůj vývoj. Ve čtyřiadvacátém čísle - posledním od Vaughana - už sledujeme jinou partu než v první knize. I proto, že dva zakládající členové zemřou a jeden se přizná k homosexuální orientaci. Taky nečekejte přehršel soubojů od týmu, jehož hesla zní „Snažte se neumřít!“ a „Utíkejte pryč!“. Runaways jsou oproti jiným týmovkám „jen“ komorní výpovědí o dospívání. Jsou o dialozích, postavách, vztazích, překvapení, humoru, pop kulturních odkazech (například jeden díl se jmenuje stejně jako díl Lostu), ale v žádném případě nejsou o třeskuté akci. Hrdinové se především snaží vyjít jeden s druhým a kvantum posměšných přezdívek by jim záviděl i ztracený Sawyer. Také Vaughan ovšem dokáže postavy recyklovat, Ali z oceňované grafické novely Pride of Baghdad je Molly ve lví kůži.
Vaughanův scénář doprovází až dětsky rozjařená kresba, která nezapře vliv Asie. Je to jen další z kontrastů, protože k Runaways by skvěle sedla i dospělejší linka. Nicméně Adrian Alphona disponuje solidním arzenálem působivých panelů.
Před pár měsíci dosedl na post scénáristy Joss Whedon… a z nějakého důvodu to není ono. Jasně, bavíme se o Whedonovi, je to stále skvělé čtení, ale postrádám šmrnc a jednoduchost, s jakou dokáže vyprávět Vaughan. Což je docela překvapivé, protože se Whedon prohlašuje za fanouška a miluje tuhle sérii. Jsem na tom stejně, Jossi, tak koukej v těch zbývajících 4 sešitech něco předvést, nebo si natrhnu výtisk prvních Astonishing X-Menů.
P.S.: Obálky smrdí mangou i z fotky, co? Taky je maluje Tchajwanka Jo Chen.
kliknutím na náhled zobrazíte obrázek v plné velikosti
22.7.2007 vložil Lukáš Růžička
Komentáře: 0
