Zajímavosti
Zcela osobní a aktuální scenáristický žebříček IV.
A tady je finále mého scenáristického žebříčku a první dvě místa. Je mezi nimi opravdu jen minimální rozdíl, ale někoho jsem musel dát na špici, takže jsem nakonec první místo udělil hlavně za zásluhy.
2.
Brian K. Vaughan
Největší (aspoň pro mě) objev poslední doby, komiksová verze Josse Whedona. Skvělá charakterizace postav, dobré dialogy, brutální zacházení s hrdiny – Vaughan je chlápek, který dokáže vymáčknout skvělý komiks i ze zdánlivě banálních příběhů. Ať už je to superhrdina, který se stane starostou New Yorku (Ex Machine), nebo poslední žijící chlap na zemi plné žen (Y: The Last Man), skupina dětí, které utíkají před svými superpadoušskými rodiči (Runaways), či lvi procházející rozbombardovaným městěm (Pride of Baghdad), všechno je to skvělé. A i když je za veškerými jeho sériemi snaha vyjádřit svůj politický či jiný názor, tak na rozdíl od současného Ennise nementoruje a netlačí vám klíny do hlavy.
Momentálně je jeho jednička Y: The Last Man, což je překvapivě pohodový postkatastrofický příběh, ke kterému ho vedly dvě věci. Jednak dětské sny, ve kterých si představoval, že by byl poslední chlap na zemi, takže ženským by nezbývalo nic jiného, než s ním chodit… a za druhé události po jedenáctém září, které mu předvedly, že lidi i po té největší katastrofě dokáží najít nadhled a humor. A taky jeho přesvědčení, že se svět nestane ani o trochu lepším a pacifističtějším, když ho ovládnou ženské.
To, že je Vaughan úspěšný, dokazuje i to, že ho přetáhli do seriálu Lost, kde nastoupil na konci třetí sezóny - ale to, že se série v té chvíli začala radikálně zlepšovat, nebude asi jen jeho zásluha. Jinak se uvažuje i o filmových verzích jeho komiksů Y: The Last Man či Ex Machina. Zatím si ale Vaughan užívá svou popularitu a plánuje si narůst mohutný plnovous, aby ho lidi srovnávali s Alanem Moorem.
1.
Joss Whedon
Ano, jak se dalo předpokládat. Co taky jiného čekáte od člověka, který nosí tričko s nápisem „Joss Whedon is my master now“? Ale první místo u mě Whedon nemá za komiksovou Buffy, která se zatím nějak divně rozjíždí – jakoby se Whedon, po dlouhém půstu, snažil toho do každého dílu nacpat co nejvíc, takže je skoro na každé stránce nějaký zásadní zvrat… a minimum času na jeho prožití. Ne, první místo si zasluhuje hlavně za velmi nepravidelné Astonishing X-Meny. Je to perfektní scenáristická práce. Většina lidí, kteří se do komiksu přesunou z televize a filmu, mají ve zvyku se moc rozkecávat, zahlcovat stránku dialogy… Whedon se tohohle dokázal vyvarovat. Je stručný, ale přesto dokáže popsat situaci, vystihnout emoce a navíc přihodit hlášky. A navíc má i zajímavé příběhy a dobrou práci s postavami. Jsou tu monumentální scény (ještě navíc v dokonalé kresbě Johna Cassadaye) a skvělé nápady – Kitty Pride při souloži propadlá postelí, Wolverine a Colossus oživují svůj Fast Ball Special, profesor Xavier řešící problém pomocí obřího náklaďáku, Wolverine vyděšeně zírající na to, co mu to vyjelo z ruky… ale i postavy. Cyclops po dlouhé době vypadá cool a po Morrisonovi konečně někdo dobře napsal sympaticky mrchózní White Queen.
Vaughan a Whedon si nějak padli do oka, takže dost spolupracují a dokonce si vyměňují postavy. Vaughan je jeden z lidí, kteří budou psát Whedonovu Buffy a naopak Whedon převzal po Vaughanovi jeho Runaways (dětský tým, jehož bojovým heslem je „Snažte se neumřít“). Už v prvním díle byla celkem roztomilá scéna, ve které se parta dětí schází s Kingpinem a nejmladší členka týmu Molly (vymyslela si superhdinskou přezdívku Mocná Princezna, kterou ovšem ostatní odmítají používat) se ho zastává, že nemůže za to, že je tlustej, že je určitě nemocnej. Runaways je taky jeden z mála týmů, kteří se nezapojili do Civil War, protože jí považují za další z blbostí, které dělaj dospělí. Ne, že by neměli pravdu.
kliknutím na náhled zobrazíte obrázek v plné velikosti
13.7.2007 vložil Jiří Pavlovský
Komentáře: 7
