Usagi Yojimbo 18: Na cestách s Jotarem

Na svých cestách po feudálním Japonsku čelil králičí ronin Miyamoto Usagi mnoha nebezpečím, utkal se se zapřisáhlými nepřáteli a navázal přátelství, která odolají jakékoliv hrozbě – ale teď má po svém boku mladičkého Jotara! V osmnácté knize mnoha mezinárodními cenami ověnčené série Usagi Yojimbo se „strýček“ Usagi i nadále snaží před Jotarem uchovat tajemství, které všichni ostatní podle všeho znají. Během společného putování budou vystaveni ohrožení ze strany ninjovského klanu Neko i ligy nájemných vrahů Koroshi. Potkají se s krásnou zlodějkou Kitsune, Dkterá provozuje stále stejnou živnost a Usagi bude vyprávět příběh ze svého mládí o skřetím šermířském mistrovi. Na scénu se vrátí také hubitel démonů Sasuké!

Co na Usagiho říkají čtenáři?

Tento typ příběhů, kde spolu putují starší a zkušený s mladším "trdlem" mám velmi rád. Krásně napsané, ostatně jako snad všechny komiksy s Usagim. /sedw/

Co si budeme povídat, opět fantastický díl, asi se posté opakuji, ale což... obohaceno Jotarovou roztomilostí, byť je to jako přes kopírak s malým Usagim, ozvláštněno tentokrát trochu více nadpřirozenými motivy (jen tak dál, klidně), ale držíc se klasického a skvělého vyprávěčského stylu... a když se objeví na scéně (on není neporazitelný, oh hell no!) Katsuichi-sensei, já si nemám na co stěžovat. /George Walker Bush/

Lepší Usagi. Horší Usagi. Stále dokola a stále stejně dobré. Sakai dokáže vytáhnout nádherně béčkové náměty jako démonická tuš, kterou když něco nakreslíte tak to oživne (na šílenej folklór tu je sice Hellboy, ale tohle taky ujde). V jeho podání, to ale má šmrnc. Jotaro neni moc frackovitej a tak nesere (teda v lese asi jo, ale mě nesere). Jak by nám zazpíval Modo "gut gut supergut". /KLAUN_DOMINANT/

Jak to Sakai dělá nevím, ale zdá se, že má v hlavě nespočet japonských příběhů, na které může naroubovat Usagiho. Neuvěřitelné, osumnáctá kniha a Sakai se pořád zlepšuje. Čili mě Usagi, jako vždy, výtečně pobavil a více jsem od něj ani nečekal. /DEmnoG/