Rozhovor s Branko Jelinkem je zároveň součástí bloku zaměřeného na slovenský komiks. Kromě textu, v němž Veronika Inglotová hodnotí kondici současné slovenské scény, tvoří tento oddíl komiksy slovenských autorů, kteří mají výraznější vazbu na české prostředí. Cílem výběru bylo připomenout, že minimálně od dob Jozefa Scheka představují slovenští autoři zásadní přínos pro tuzemskou komiksovou tvorbu. V AARGH!u se tak sešly práce Martina Lacka, Jána Lastomírského a Ľudovíta Platy, kteří v Česku (zdá se) definitivně zapustili kořeny. Jejich protipólem je český kreslíř Petr Včelka, který si za svůj hlavní stan zvolil Bratislavu. Výběr pak doplňují komiksy Michala Ivana a Martina Šútovce, jejichž knižní obálky či stripové série zanechaly na českém trhu nezanedbatelnou stopu. Martin Šútovec navíc v otištěném komiksu složil hold Jozefu Schekovi, čímž se kruh nenápadně uzavřel.
Další klíčové téma tohoto AARGH!u představují soutěže pro komiksové kreslíře. Jejich pořádání považujeme za důležité pro rozvoj domácí scény, a proto je v rámci svých možností podporujeme. Třetí ročník soutěže Arnal, v němž ovšem poprvé šlo skutečně o komiksy, obeslalo více než šedesát autorů a vítězem se stala práce Marka Rubce Nokturno, kterou přetiskujeme. Studentská komiksová soutěž se konala podruhé, tentokrát pod názvem CZ.KOMIKS.13, a příspěvky do ní zaslalo čtyřiadvacet soutěžících. V tomto případě jsme na stránkách našeho sborníku dali prostor jak vítězce Štěpánce Jislové a její práci Strom, tak i „stříbrné“ Anně Paděrové, autorce komiksu Vrána. A máme radost, že organizátoři studentské soutěže přislíbili konání třetího ročníku na rok 2015 – příznačně rozšířeného i o zájemce ze Slovenska.
Tradičně nechybí ani texty mapující historii českého komiksu – tentokrát se v obou případech jedná o medaliony autorů s podnikavou povahou a dramatickými životními příběhy. A přestože jinak byli František Voborský a Jan Bukač osobnostmi zcela protikladnými, ve své době vytvořili práce, které si zaslouží připomenutí.
Jinak jsme v tomto AARGH!u dotáhli zatím nejdál experimentování s nejdelší možnou délkou jednoho příspěvku – příběh Epsilon ukrajinského kreslíře Igora Baranka už se počtem stran fakticky blíží klasickému rozsahu evropského alba."