V sobotu 26. července 2025 navždy odešel Ervin Rustemagić, více než půl století velká postava v pozadí evropského i amerického komiksu… a mimo jiné také nedobrovolný hrdina Kubertova komiksu Fax ze Sarajeva, nesmírně silné výpovědi o hrůzách války. Skvělý člověk, kterého jsem znal skoro třicet let. Přítel.
Ervin nikdy nebyl hvězdou ve světle reflektorů. I proto nepředpokládám, že by jeho jméno znalo velké množství komiksových fanoušků. Přitom udělal pro komiks tak strašně moc. Díky němu vznikla řada velkých děl, sehrál velkou roli v pronikání evropských autorů na americký trh, ale i opačným směrem. Jako vydavatel dal šanci spoustě mladých autorů, pracoval ale i s velkými hvězdami, jako Joe Kubert, Alfonso Font, Hermann, Sergio Aragonés či Martin Lodewijk. Spoustu komiksů ovlivnil už v době jejich tvorby, velkému množství pak otevřel cestu na nové trhy, k překladu do dalších jazyků. Za svou kariéru takto spolupracoval s více jak 500 vydavateli po celém světě. Ervinova práce se bezprostředně týká i českých autorů – díky němu se překladu do dalších jazyků dočkaly např. Nitro těžkne glycerínem Jirky Gruse a Štěpána Kopřivy a Děsivé Radosti Michala Suchánka. A my s ním ještě tento rok spolupracovali na Hermannově sborníku Kruté příběhy do Mistrovských děl evropského komiksu.
Jak obrovský význam měl Ervin pro evropský komiks, dokládá i fakt, že když v roce 1992 válka zasáhla Sarajevo a popelem lehlo i sídlo Ervinovy firmy Strip Art Features (SAF). Bylo zničeno více jak 14 000 stran originálních evropských a amerických komiksů včetně děl již dříve zmíněných hvězd.
Za bosenské války uvízl Ervin s rodinou v obklíčeném Sarajevu. Faxy, které posílal svým komiksovým přátelům po celém světě sehrály zásadní roli v úspěšné záchraně jeho i jeho rodiny. Tyto faxy posbíral Joe Kubert a na jejich základě vytvořil komiks Fax ze Sarajeva, knihu, která právem získala Eisnerovu cenu. Kniha vyšla u Dark Horse v roce 1996 a my jsme ji vydali v roce 2016 v češtině. Ervin si původně nepřál, aby Joe Kubert tento příběh vyprávěl, byl pro něj příliš osobní, ale rodina ho přemluvila. Díky tomu dostali fanoušci do ruky silný příběh o hrůzách války, navíc blízce provázaný se světem komiksů. Příběh, který je pro mě osobně tím nejemočnějším komiksem a který bylo pro mě nesmírně těžké přečíst.
Ervin zasvětil komiksům celý svůj život. Časopis Strip Art založil v pouhých sedmnácti letech v roce 1971. Nakladatelství SAF vzniklo o rok později a v roce 2022 tak oslavilo úctyhodných 50 let. Bez něj by byl dnešní svět komiksů jiný.
Petr Litoš
Galerie 9
