crew.cz

Zajímavosti

The new 52

Takže, jak vlastně dopadl reboot DC Comics? Které série se vyplatí číst a které si zaslouží zrušit po prvním dílu? To se vám pokusím přiblížit tady.

Action Comics #1
Scénář/Kresba: Grant Morrison / Rags Morales

Grant Morrison se několikrát nechal slyšet, že podle něj všechny příběhy se dají vysvětlit/upravit tak, že zapadnou do kanónu. Tenhle přístup zvolil i u jeho runu na Action Comics, ve kterém se inspiroval Supermanovými příběhy ze Zlatého věku komiksů - to znamená, že tenhle Superman není úplně takový princ Jasoň, jakého znáte. Jeho první slova jsou "Rats. Rats with money. And rats with guns. I'm your worst nightmare.", hází lidi z mrakodrapů, aby z nich dostal přiznání a celkově se chová tak trochu namyšleně.

Ale to nevadí, protože se tenhle příběh odehrává v minulosti (pět a půl roku před ostatními sériemi), povede k tomu, že se z Kal-Ela stane takový Superman, jakého známe a pokud se vám takovýhle přístup nelíbí, tak tu pro vás bude série Superman. Pro nás ostatní je tu zábavný komiks s tak trochu retro feelingem (hlavně díky kresbě Ragse Moralese, kreslíře First Wave), kde je Superman hrdinou chudých a utlačovaných, což se samozřejmě nelíbí autoritám, které si najali mladého vědce Lexe Luthora, aby pro ně takzvaného "Supermana" zajal.

Animal Man #1
Scénář/Kresba: Jeff Lemire / Travel Foreman

Po Morrisonově runu na Animal Manovi víceméně nikdo nevěděl, co s ním udělat dál. Chvíli patřil jen pod Vertigo, pak zase nepatřil jen po Vertigo, pak byla naprostá většina jeho série pod Vertigem (tj. všechno po Morrisonovi) vyřazená z kontinuity... a až s relaunchem se konečně našel někdo, kdo má jasnou představu, kam chce Buddyho Bakera vzít. Ten někdo je Jeff Lemire (Sweet Tooth) a první číslo jeho Animal Mana je učebnicovým příkladem, jak by měla první čísla vypadat. Pro lidi, co s AM nikdy neměli co do činění, skvěle představil jeho a jeho rodinu, pro ty, kteří AM dobře znají, bezchybně navázal na předchozí runy, aniž by je zároveň kopíroval. Ve snové, velmi atmosférické, skoro až hororové sekvenci nám představil působivé záporné postavy a skončil to celé cliffhangerem, který vás zaručeně navnadí na další číslo. Skvělé.

Velkou část zážitku tvoří kresba a hlavně coloring. Je dost netypický, na první pohled nevýrazný a odfláknutý, ale po delším čtení vám přijde, že ke komiksu skvěle sedne a hlavně v černobílé sekvenci funguje bombasticky.

Batgirl #1
Scénář/Kresba: Gail Simone / Ardian Syaf

No, jednou ten pád na hubu přijít musel. Gail Simone kdysi prohlásila, že kdyby se Barbara Gordonová znovu stala Batgirl, byla by z toho hrozně neštastná. Není divu, vždyť to hlavně v její sérii Birds of Prey se z generické Batosoby stala zajímavá postava. A to by bylo vysvětlení pro to, proč je tahle série tak špatná. Simone je většinou dobrou až skvělou scenáristkou (viz Secret Six), ale když porovnáte poslední číslo Secret Six a první číslo Batgirl, které od sebe dělí měsíc, je tam neuvěřitelně strmý pád v kvalitě. Jediným možným vysvětlením je to, že se Simone snaží návrat Barbary na post Batgirl cíleně sabotovat.

Batgirl je totiž hloupý komiks. Dialogy a vnitřní monology Barbary působí hloupě a cheesy, Barbara se chová, jako kdyby byla úplné ucho (ztuhne, když na ní záporák namíří zbraň... jasně, chápu, že jí Joker střelil a poslal na vozíček, ale jako by se jí to za její působení v Birds of Prey nikdy nestalo), záporák a jeho motivace je tak směšný, že je jak vystřižený z Batmanova seriálu z 60. let a poslední panel je agresivně debilní. Kresba je naprosto krystalicky průměrná, zaměnitelná s prací stovek dalších kreslířů. Celé to působí, jako kdyby si všichni zúčastnění řekli, že samotný nápad za touhle sérií je tak mizerný, že je odsouzená k zániku a tak se jí snaží co nejrychleji potopit.

Mimochodem, víte, jaké je vysvětlení pro to, že Barbara zase může chodit? Cituji: "Then a miracle happened." Konec citátu. It's magic, I ain't gonna explain shit, motherfuckers. Kdyže začal Joe Quesada pracovat pro DC?

Batwing #1
Scénář/Kresba: Judd Winick / Ben Oliver

Velmi příjemné překvapení. Když DC poprvé ohlásilo tuhle sérii, tak jsem si řekl: "Cože? Batwing? Kdo to je?" a přišlo mi, že z toho nemůže vzejít nic jiného než černá kopírka Batmana. No, světě div se, první číslo Batwinga bylo vážně dobrý komiks a nejlepší Bat-titul tohohle týdne.

David Zavimbe alias Batwing je policejním důstojníkem ve města Tinasha v Demokratické republice Kongo a také členem mezinárodní organizace Batman Inc. Někdo jako Batman do zkorumpovaného a drsného afrického města skvěle zapadá a Winick toho naplno využívá. Africký Gotham má své zajímavé zloduchy, zkorumpované policisty, kteří berou úplatky, aby vůbec přežili a dokonce i jiné hrdiny kromě Batwinga, kolem kterých se točí hlavní tajemství příběhu, který skončí zajímavým cliffhangerem.

I díky syrové a drsné kresbě Bena Olivera plné dynamických akční scén je Batwing překvapením týdne. Nikdo od něj moc nečekal, ale stál za to.

Detective Comics #1
Scénář/Kresba: Tony Daniel

Nevím, proč si DC tak oblíbilo zrovna Batmana od Tonyho Daniela. Není to sice nijak špatný scénárista, ale nijak dobrý. Jeho příběhy přesně splňují kritéria generických Batmanových příběhů, což by vám, pokud se vám nelíbí to, co s Batmanem dělá Morrison, mohlo vyhovovat, ale je to zkrátka čistý průměr. A stejně tomu je u jeho prvního čísla Detective Comics. Je to prostě obyčejný příběh Batman vs. Joker, kolo #3298794615 a pokud vám tohle stačí, tak směle do toho. Kresba je docela pěkná, souboje dynamické s velkým množstvím krve, dialogy a vnitřní monolog až na výjimky, u kterých jsem vyprskl smíchy ("I own the night." "Toxin penetrates my pores. But I can take it. I'm Batman.") snesitelné. Hodnocení jsem srazil o bod kvůli cliffhangeru, který mi přišel jako vyloženě směšný pokus o šokování čtenáře. No thanks.

Green Arrow #1
Scénář/Kresba: J.T. Krul / Dan Jurgens

Green Arrow je jedna z těch postav, která si v relaunchi prošla výraznějšími změnami. Byl dost omlazen a přišel o svojí bradku s knírem, což je obří ztráta pro lidstvo, ale kromě toho dostal zcela nový origin: je vedoucím Q-Core, technologické divize Queen Industries, mezi jejíchž produkty patří qPady a qPhony... takže je to v podstatě takový Steve Jobs s lukem. Díky svému povolání má na drátu osobní technickou podporu a spoustu high-tech gadgetů, jako třeba termální vidění a spoustu, spoustu speciálních šípů, které jsou ještě pokročilejší než ty, které používal kdysi. Říká vám to něco? Ano, Batman... nyní je ta podobnost ještě výraznější než kdysi.

Budiž. Sice nevidím nutnost restartovat zrovna Green Arrowa (Je to prostě jen chlap s lukem. Co na něm bylo komplikovaného pro nové čtenáře?), ale první číslo nového GA bylo poměrně zábavné. Pokud hledáte ten nejklasičtější z klasických superhrdinských komiksů, je pro vás tahle série jasná volba. To podporuje i kresba Dana Jurgense, která je dost oldschool, ale k odlehčenému tónu série sedí.

Hawk and Dove #1
Scénář/Kresba: Sterling Gates / Rob Liefeld

Téhle série jsem se dost bál, ale po přečtení bych řekl, že to docela šlo. Z toho, co jsem s nimi četl, mi nepřišlo, že Hawk a Dove jsou zrovna dvojka, která si zaslouží vlastní sérii a k tomu ještě dostal kresbu na starost Rob "EXTREEEEEME!" Liefeld. Nakonec to ale zdaleka nebyl takový průser, jaký jsem čekal. Robovi se musí přiznat, že akční scény se mu v tomhle případě docela povedly, i když pořád umí namalovat jen asi dva tři výrazy tváře. A v tom zároveň leží kámen úrazu celého čísla...

...protože si dalo za úkol seznámit nové čtenáře s komplikovanou historií Hawka a Dove, prostřednictvím rozhovoru Hawka s jeho otcem a Dove s jejím přítelem Deadmanem. Je zajímavé, že takové jednoduché postavy, jako je Green Arrow, byly kompletně zresetovány, ale Hawk a Dove, kteří mají origin a historii podstatně složitější, si rebootem propluli bez větších změn. Dokonce bych řekl, že dokonce bez jakýkoliv změn. Většinu čísla zabere expozice a to není moc velká zábava. Dokud Hawk a Dove bojují se zombiemi na palubě padajícího letadla, tak je to fajn, ale pak přijdou charakterové scény, ve kterých Rob (a koneckonců i scénárista, protože i když odhlédnu od kresby, tak nejsou moc zajímavě napsané) těžce pohořel. Chápu, že to bylo první číslo a noví čtenáři stručnou lekci historie Hawka a Dove jistě ocení, a věřím, že v dalších číslech to bude lepší a bude tam víc akce. Nebo se vymění kreslíř.

Justice League #1
Scénář/Kresba: Geoff Johns / Jim Lee

JL č. 1 dá vzpomenout na All-Star Batman and Robin, což není zrovna komiks, na který bych chtěl vzpomínat. Green Lantern je zde vykreslen tak trochu jako idiot (čti Ryan Reynolds) a Batman tak trochu jako paranoidní morous, který GL vnímá jako osinu v prdeli, chybí už jen Robin a plechovka žluté barvy. Poté, co společně vyřídí mimozemského bombového atentátníka, dají dohromady, že jelikož to byl mimozemšťan, musí mít zákonitě něco společného s tím nebezpečným emzákem Supermanem z Metropolis a tak se za ním vydají, abychom v dalším čísle mohli mít souboj Superman vs. Batman.

Od nové Justice League spousta lidí díky týmu scénáristy Geoffa Johnse a u nás populárního kreslíře Jima Leeho čekala něco velkého, ale nakonec to pro ně mohlo být zklamání. Ne že by bylo první číslo JL špatný komiks, to v žádném případě... jen to prostě není nic převratného. První číslo je pouhým team-upem mezi Batmanem a Green Lanternem, takže mi připadalo, jako bych četl The Brave and the Bold, ne Justice League. Je to dobře napsané, pěkně (i když poměrně obyčejně) nakreslené, ale chybí tam něco, co by z toho udělalo výjimečný komiks, na kterém DC staví celý svůj relaunch. Ale věřím, že v příštích číslech, kdy už bude JL kompletní, se to zlepší, takže bych vám doporučil, abyste si počkali, až bude první příběh kompletní, protože čekat skoro dva měsíce na další, podobně dekompresovaný díl, nemá smysl, jako komplet se to bude číst určitě lépe.

Mimochodem, zajímalo by mě, kolik čísel vydrží Jim Lee. Tři? Čtyři?

Justice League International #1
Scénář/Kresba: Dan Jurgens / Aaron Lopresti

Zato v JLI se budování týmu vyřídí na zhruba deseti stránkách. Takhle by to mělo vypadat, Johnsi! Jako fanoušek série JL: Generation Lost jsem se na novou JLI dost těšil, i když už není psaná Juddem Winickem a nijak mě nezklamala. Justice League pracující pod OSN je plná zajímavých postav, dialogy jsou dobře napsané, někdy i vtipné a kresba je moc pěkná. Akorát to trpí problémem i dalších prvních čísel sérií, zas tak moc se toho nestalo: po budování týmu následoval akorát dlouhý souboj s protivníky neznámého původu a to bylo všechno. Ale to se v budoucích číslech určitě zlepší.

Men of War #1
Scénář/Kresba: Ivan Brandon, Jonathan Vankin / Tom Derenick, Phil Winslade

Oživit sérii Men of War byla od DC zajímavá volba. Řekl bych, že tím chtěli zaujmout masy fanoušků Call of Duty, kteří si myslí, že superhrdinové jsou pro děti a hrají jen dospělé hry pro dospělé hráče. Každopádně jsem rád, že se tak rozhodli, protože podle prvního čísla to vypadá na skvělou sérii, která do řady titulů DCnU vnáší něco jiného - pohled na superhrdiny očima obyčejných lidí. Hlavním hrdinou je desátník Rock, vnuk známého seržanta Rocka, kterého unavují očekávání ostatních lidí a život ve stínu jeho dědy. Byl vyslán na misi, do které ale zasáhl neznámý superhrdina a Rock se nakonec bude muset vydat cestou jeho předka...

První číslo Men of War se mi hodně líbilo hlavně díky tomu, že scénáristický styl Ivana Brandona se hodně podobá vážnému Garthu Ennisovi, a to je rozhodně dobře. Tuhle sérii můžu rozhodně doporučit i odpůrcům DC a superhrdinů vůbec.

Vedle příběhu desátníka Rocka je v prvním čísle i příběh o Navy Seals od jiného kreativního týmu, který mě ale až zas tak nezaujal.

O.M.A.C. #1
Scénář/Kresba: Keith Giffen, Dan DiDio / Keith Giffen

O.M.A.C. je po Batwingovi druhé velmi příjemné překvapení. Na první pohled se mi nezdála ani zápletka, ani osoba scénáristy, ale po přečtení jsem změnil názor. Je to v podstatě jen jedna dlouhá akční scéna, ve které se modrý obr O.M.A.C. (One Man Army Corp), ovládaný inteligentním satelitem Brother Eye, probíjí hordami nepřátel až k serverovně Cadmusu, ale sakra, je to zatraceně zábavná, skvěle nakreslená akční scéna. Z Giffenovy kresby je znát jasná inspirace Jackem Kirbym, koneckonců celá série je tak trochu poctou Kirbymu a je v ní plno narážek na jeho díla. Ale ani příběh a dialogy nebyly vůbec špatné (Brother Eye se zdá se shlédl v GLaDOS) a finální odhalení slibuje zajímavé věci.

Static Shock #1
Scénář/Kresba: Scott McDaniel, John Rozum / Scott McDaniel

S černým elektrickým Spider-Manem jsem se v téhle sérii setkal poprvé a přežil jsem to celkem bez úhony. Je to pohodový komiks s dobře vybalancovaným poměrem mezi akčními scénami, zajímavým hlavním hrdinou a slibně se rýsujícím příběhem, jinak vlastně ani moc nevím, co k tomu víc říct. Nejvíce mi na něm vadila kresba, která sice nebyla špatná, ale byla taková... nedotažená, narychlo udělaná. Nevím, jestli je to vina kreslíře nebo inkera, ale v tomhle případě bych sázel spíš na inkera. Určitě by tomuhle kousku seděla čistší kresba.

Stormwatch #1
Scénář/Kresba: Paul Cornell / Miguel Sepulveda

Stormwatch je další ze zvláštních voleb DC. Ne v tom smyslu, že se tu sérii rozhodli vydávat, ale v tom, že se ji rozhodli integrovat do hlavního světa DC... přišlo mi, že tam nemůžou nějak rozumně zapadnout bez výraznější změny konceptu. A tak se taky stalo. Nová Stormwatch si bere inspiraci hlavně z Authority (pokud neznáte, tak to je komiks, který z největší části inspiroval Ultimates... ale je ještě trochu drsnější, cyničtější a nekorektnější a jsou v něm teplí Superman a Batman) a přebírá většinu členů z její originální sestavy: Jacka Hawksmoora, Engineer, Jenny Quantum a Apolla s Midnighterem. Ze Stormwatch si bere hlavně jméno a přidává do mixu ještě Martian Manhuntera. Je to skupina nadlidí, která už celá staletí chrání lidstvo před mimozemskými hrozbami.

V prvním čísle toho nový scénárista stihl hodně (ale byl to víceméně jen set-up pro další události), například seznámit nás s hrozbou, které bude Stormwatch čelit (a která slibuje být řádně epic), ale obávám se, že pokud ani trochu neznáte Authority, budete z toho všeho dost zmatení. Jedinou postavou, kterou vám Cornell představí, je Apollo a u zbytku týmu se tak nějak počítá s tím, že už je znáte. Věřím, že to by mohlo hodně lidí odradit, ale kdyby vám to vadilo, tak si prostě přečtěte starší Authority od Ellise a Millara, stojí vám to za to.

Ještě dvě věci. Zaprvé: komiks na navazuje na Supermana #1... který ale vyjde až za tři týdny. Ups. A zadruhé: moc se mi nelíbí redesigny Apolla a Midnightera a vůbec kresba, tedy hlavně coloring, která se až moc spoléhá na photoshopové efekty.

Swamp Thing #1
Scénář/Kresba: Scott Snyder / Yanick Paquette

Scott Snyder má potenciál stát se novou scénáristickou hvězdou. Jeho run na Detective Comics byl naprosto vynikající (a proto mu DC dalo nového Batmana) a proto jsem se na jeho Swamp Thinga moc těšil, i když ho znám jen z Brightest Day a nezklamal jsem se. Vynikající scénář, počínaje Hollandovým rozhovorem se Supermanem, pokračuje jeho vnitřním monologem, konče působivým představením záporných... existencí, a to všechno je doplněno nádhernou detailní kresbou Yanick Paquetteho, která pro atmosféru dělá stejně jako kresba Animal Mana. A to se tam vlastně ani skoro neobjevil ten Swamp Thing. Skvělý úvod pro nováčky i znalce SP.

Karel „Ronik“ Šír