Crew.cz

Kolik stojí vyrobit comics?

(rozbor Petra Litoše z roku 2003)

Comicsy nestojí obvykle zrovna dvacku. Rozhodně ne ty kvalitní. Upřímně řečeno, comicsy často nutí své fanoušky sáhnout hluboko do kapsy. Je to objektivní nutnost nebo jsou comicsoví nakladatelé vesměs zlatokopové, kteří se rozhodli na bublinách co nejrychleji zbohatnout? Když se čtenář zeptá nakladatele (např. na internetovém auditoriu), proč ten a ten konkrétní comics stojí právě tolik a tolik, dostane se mu obvykle odpovědi, která těžko srozumitelnými argumenty konkrétní cenu obhajuje. Mlží nakladatel nebo je opravdu výroba comicsů proces tak složitý, že laik nepochopí? Už vydat "obyčejnou" knížku plnou písmenek není žádná legrace, do hry vstupuje celá řada faktorů. Vydat comics je ještě menší legrace a faktorů je ještě o pár víc - i když písmenek asi pár ubude. Pojďme se těmhle kazisvětským faktorům společně podívat na stoličku.

V tomhle článku se zaměřím na aspekty kalkulace běžného comicsového titulu. Někde tady okolo by se jako ilustrace měla vyskytovat reálná kalkulace. I bez těchhle zcela konkrétních čísel si snad, drazí Watsoni, odnesete dobrou představu o tom, jak cena koncového výrobku vzniká. Pár věcí maličko zobecníme (to abyste se měli příště čemu divit), nicméně půjde jen o nepříliš podstatné drobnosti. Pokud tedy zapojíte svůj věhlasný důvtip, zázračné prozření Vás nemine.

Ještě, než se pustíme do vlastního výpočtu, jedno upozornění: jde o kalkulaci nákladů na titul. Je třeba počítat s tím, že nakladatel má další výdaje (zaměstnanci, energie, nájmy, telefony...), ty však do kalkulace titulu nezahrnuje a kryje je ze zisku. Pokud se tedy nějaký zisk dostaví. Jinak to celé platí ze svého.

Kalkulace je anonymní, ovšem čísla jsou zcela reálná. Předpokládejme tedy barevný comics, US rozměr, 144 stran, uvnitř 90g ofsetový papír, obálka 250g křída s lesklým laminem. Na vysvětlenou: US comicsy mají vlastní, specifický rozměr, který se na zdejších tiskařských strojích tiskne s velkým odpadem papíru. I když je US formát menší, papíru se spotřebuje jako na A4 publikaci. Devadesátigramový ofsetový papír je klasický bílý papír, na kterém jsou tištěné i černobílé stránky našeho časopisu. Obálka z 250g křídy je lehce tužší (ovšem žádný karton to není), laminace výrazně zvýší lesk i odolnost.

Nejprve ty jednodušší nákladové položky: překlad, redakce, DTP.

řádek 2: V běžném světe beletrie jsou překladatelé a redaktoři placeni za normostránku (30 řádek po 60 úhozech). Slušný překladatel dostává 130,- Kč i více za normostranu. Redaktor pak 25,- Kč za normostranu. Pokud jde o zvláště náročný překlad (např. encyklopedie), jde sazba nahoru. Je slušnost dávat u comicsů trochu vyšší sazbu - přece jen se u beletrie nemusíte omezovat rozsahem bublin. Překlad a redakci u našeho titulu jsem odhadl na 9.000,- Kč. Je vidět, že na rozdíl od beletrie, kde je překlad jednou z největších zátěží, u comicsu nic horentního nehrozí.

řádek 1: Nejdříve si zadefinujme, co je pod pojmem DTP vlastně myšleno. Jde o počeštění comicsu a přípravu tiskových podkladů. Náročnost této činnosti je individuální pro každý jednotlivý comics. Záleží na kvalitě a druhu získaných podkladů, na tom, zda comics vyžaduje překreslit vetší množství sound effectů (zde několik drobných příkladů přímo pro Vás, moji drazí Watsoni - huh, šplouch, vrooooou, smrk, prd, vrz, žbuch), zda je třeba vytvořit speciální font apod. Variant je opravdu celá řada. Pro usnadnění kalkulací a účtování mají nakladatelé s DTP studiem často dohodu o paušálu za zpracovanou stránku. Právě tento paušál je použit v našem případě. Používáme částku 200,- Kč za stránku, vnitřních stran je 144, obálka je zevnitř nepotištěná, takže má dvě stránky. Celkem tedy DTP zpracovává 146 stran. Dlužno podotknout, že paušální částka se může od uvedených 200,- Kč značně lišit. Většinou směrem nahoru. Ale ani námi odhadnutá cena není nereálná.

řádky 3, 4: Většina tiskařských strojů, které pro tisk comicsové publikace připadají v úvahu, tiskne barevné stránky takzvaným soutiskem. V praxi to znamená, že stránka projede tiskařským strojem celkem čtyřikrát, postupně se na ní natiskne žlutá, modrozelená, fialová a černá barva (zní to možná divně, ale takhle jde složit většina barev. Ty, co složit nejdou, se prostě nepoužijí). Barva se tiskne z olověné desky. Deska se vyrobí fotochemicky z dodaných litografií (filmů). Do tiskárny je tedy potřeba dodat čtyři pláty filmů pro každou barevnou stránku comicsu, jeden plát v případě čb stránky. Výroba (tzv. svícení) jednoho plátu A4 filmu (US formát se svítí jako A4) stojí řádově 50,- Kč. Od majitele práv - rozuměj "toho, kdo zastupuje autory comicsu" - lze získat dva druhy podkladů pro vnitřní stránky: elektronická data nebo už vysvícené filmy. Elektronická data se lépe počešťují (může se zasahovat do všech čtyř barevných plátů), je však třeba svítit všechny čtyři filmy. V případě filmových podkladů se mění jen černý plát, tudíž se svítí pouze tento plát. Jelikož náklady na filmové i elektronické podklady jsou cca stejné (řádově 12,5 USD za stránku), jsou elektronická data paradoxně dražší (svítí se více filmů). Na druhou stranu je úbytek práce na straně DTP studia natolik významný, že se většinou náklady srovnají. Na obálku comicsu se buď pořizují opět elektronická data, nebo se kupují superkvalitní diapozitivy (cca za 65 USD jeden).

V našem případě předpokládáme, že podklady přišly na filmech pro vnitřní stránky, na diapozitivu dorazila obálka. Skenuje se a počešťuje tedy černý plát.

Pro vnitřní stránky svítíme 144 černých plátů, pro obálku musíme svítit všechny čtyři pláty, a to pro přední i zadní obálku, tj. celkem 8 plátů.

Na řádku 4 vidíme nákup filmových podkladů: 144 vnitřních stránek za 12,5 USD, jeden diapozitiv přední obálky za 65 USD. Pro jednoduchost dolar počítám za 22,- Kč. Zadní obálku nebylo třeba kupovat, tu si vytvoříme sami.

řádek 5: drobné náklady v sobě zahrnují náklady na poštovné (obvykle dvě až čtyři kurýrní zásilky z/do USA), náklady na rozesílání povinných výtisků a pak různé nepředvídatelnosti. Nakladatel je povinen poslat povinné výtisky do čtyř knihoven, plus smlouva s majitelem práv ho zavazuje poslat obvykle pět až deset autorských výtisků. Což se v případě Austrálie a pořádně tlustého comicsu (From Hell) trochu prodraží. Do drobných nákladů padají též různé předělávky, pobíhání kurýrů mezi nakladatelem a DTP studiem a podobné radosti.

řádky 11, 12: tyto řádky vyjadřují, kolik nakladatel zaplatí za práva. Cena za právo comics vydat se totiž počítá takhle: určí se procento z ceny výtisku bez DPH, které se má odvádět majiteli práv (běžných je 8%). Současně se ale též určí nevratná záloha, kterou nakladatel skládá při podpisu smlouvy (záleží na nákladu a ceně comicsu, nicméně ty jsou u nás tak malé, že se stejně většinou skončí u administrativního minima majitele práv, tj. cca 1000 USD. Administrativní minimum určuje částku, pod kterou se majiteli práv nevyplatí tisknout a posílat smlouvu a při podepisování namáčet husí brk do kalamáře). Nakladatel pak kvartálně či pololetně hlásí počet prodaných výtisků a jakmile překročí předplacenou zálohu, platí majiteli práv další peníze. Dlužno podotknout, že k něčemu takovému u nás dochází jen velmi zřídka; nakladatel je většinou rád, když se alespoň na dostřel přiblíží zaplacené záloze. V kalkulaci počítáme s takovým počtem kusů, který je potřeba prodat, aby se nakladateli vrátily vynaložené náklady. Znát tuto hranici je docela šikovné, milí Watsoni. V našem případě hranice rentability vychází poměrně rozumně, u většiny comicsových titulů je poměr horší.

řádek 8: náklady na tiskárnu. Tady záleží na řadě dalších parametrů. Vzpomeňme zejména barevnost (nebarevnost) comicsu, druh papíru, formát knížky (americké comicsy mají pro zdejší tiskařské stroje zvlášť nevhodnou velikost, ale to už my přece víme z předchozích odstavců, že Watsoni!), druh vazby (pevná vazba s předsádkou se řádně prodraží), případné další "vychytávky" (třeba ražba). Je dobré také zmínit, že jestli má nakonec comics obyčejnou pevnou nebo brožovanou vazbu zas tolik o ceně nerozhoduje. Velmi důležitým parametrem je též tištěný náklad publikace. Nastavit a rozjet tiskařské stroje něco stojí, takže je běžné, že za 1000 ks zaplatíte 100.000,- Kč a za 2000 ks zcela identické publikace pak třeba "jen" 120.000,- Kč. Cena tisku jednoho kusu tak klesla ze 100,- Kč na 60,-. Což je krásné. Ve větším nákladu se také lépe rozloží fixní náklady (DTP, překlad, filmy...), a tak by se zdálo, že vydat knížky co nejvíce kusů je ta správná cesta. Jenže 120.000,- Kč je přece jen víc než 100.000,- Kč a když je reálná prodejnost publikace 550 ks, tak "levná" tisícovka, co jsem si navíc pořídil na sklad, není zrovna důvod k radosti.

A jsme ve finále. Teď jde o to, odhadnout koncovou cenu tak, aby na sebe titul alespoň vydělal. Je třeba počítat s tím, že z prodaného kusu musí nakladatel dát 5% na DPH a v průměru 42% distribuční společnosti. Možná těch 42% vypadá hrozivě, ale věřte, bude hůř. Již teď některé distribuční společnosti žádají 45% a není daleko den, kdy knížku do distribuce nevezmou, nedostanou-li alespoň 50%.

(Přípodotek distributora: Tyhle peníze si samozřejmě distribuce nenechávají… alespoň ne celé. Většinu toho zůstává u knihkupců, čím větší knihkupec je, tím víc dostává - takže dneska už často velké prodejní řetězce dostávají kolem 35 procent. Z toho samozřejmě zase platí nájem, zaměstnance a neprodané kusy… stejně tak jako platí distributor veškeré náklady, benzín, skladové prostory, zaměstnance, právě z těch deseti kusů. Není to tedy, že by někdo na titulu "rejžoval" - spíš jak klesají všeobecně prodeje knih, tak to firmy dohání takhle. Ale je pravdou, že vydavatel má často z knihy nejméně.)

Při určování koncové ceny lze postupovat různými způsoby. Obvykle se určuje takzvaná nulová hranice, tj. počet kusů, které je třeba prodat, aby se náklady alespoň vrátily. Pokud je nulová hranice blízko poloviny tištěného nákladu, má knížka šanci na úspěch (v našem příkladu se to při prodejní ceně 399,- Kč podařilo, viz. kladné číslo na ř. 18). Nakladatel počítá s tím, že nikdy nelze prodat veškerý tištěný náklad publikace (5 až 10% padne na povinné výtisky, autorské výtisky, distribuční ztráty, zničené výtisky apod.) a že potencionální zisk by měl vyvážit peníze v publikaci vázané. Náklady je totiž většinou potřeba zaplatit předem, maximálně dva tři měsíc po vydání publikace. Příjmy z prodejů na sebe nechávají čekat řadu měsíců i let.

Správně odhadnout, kolik kusů publikace se při zvolené prodejní ceně může prodat, je věcí citu nakladatele. Buď je s výslednou kalkulací spokojen (s naší vzorovou spokojenost je, pokud se tedy jedná o zajímavý titul), nebo se musí pokusit nějak ušetřit na nákladové straně. Stlačit cenu za tiskárnu, nekupovat filmy, ale oskenovat tištěnou předlohu, neplatit DTP studiu a zalomit knížku sám apod.

Nakladatelský byznys je vlastně jednoduchý. Jde jen o to, aby vyšly všechny výše zmiňované a v kalkulaci použité předpoklady a jistota desetinásobku je Vaše, drazí Watsoni. A i když hned teď nepoběžíte vybrat naspořené penízky, abyste si nenechali tuhle životní příležitost uniknout, alespoň už víte, o čem to všechno je. Při čtení comicsů se tím ale nenechte rušit.